Sedm věcí, které mě štvou na Torontu

1)   Kanadské dolary. Kanaďané mají celkem sedm druhů mincí, což je samo o sobě dost hrozné. Nejmenší z nich je jeden cent a největší dvoudolar zvaný Toonie. Na jedné straně mají královnu a na druhé většinou nějaké kanadské zvířátko. Problém je v tom, že větší mince neznamená větší hodnotu (stejně jako u britských liber). Nová edice barevných bankovek vypadá jako omalovánky a kvůli vyšší odolnosti je vyrobena ze speciálního plastu, který se však při vysokých teplotách roztéká.

Zdroj: wholeworldcurrency.blogspot.com

2)   Ceny bez daně. Ať si jdete koupit kafe nebo boty, tak nějak počítáte s tím, že budou stát tolik dolarů, kolik je uvedeno na cenovce. To ale ve většině případů není pravda, protože v ceně není započítaná daň. Pokud vám nejde matika, chce to s sebou nosit kalkulačku a nebo dost peněz.

3)   Platební karty. Moje platební karta k účtu je v Kanadě (stejně jako jinde v zahraničí) brána jako kreditní. V některých obchodech ale kreditní karty nepřijímají. Jinde pro změnu nepřijímají VISU (ano, mám VISU). No a ve Walmartu moje karta prostě nefunguje.

4)   Tim Hortons. Síť těchto fastfoodových kaváren je tu neuvěřitelně hustá a velice oblíbená. Jejich kafe má podivnou pachuť a přesto na ulici neustále potkáváte lidi, kteří ho posrkávají z obrandovaného kelímku. Možné důvody jsou zřejmě tři – nízká cena, nějaká tajná návyková látka a patriotismus. Nezbytnou součástí každé kanadské narozeninové party jsou Timbits. Mrňavé koblížkové kuličky (původně prý vznikaly jako odpad při výrobě donutů – je to ten kousek, který chybí uprostřed) různých příchutí. Jsou mastné, lepivé a přeslazené, ale 10 ks stojí jen $2 a děti i dospělí je milují.

5)   Alkohol. Ontario má celkem přísná opatření, co se týká prodeje a konzumace alkoholu. V normální sámošce ani ve velkém supermarketu tu nekoupíte ani pivo. Hlavně, že běžnou součástí velkých prodejen s potravinami je lékárna, kde si můžete z regálu do vozíku naházet spoustu príma prášků. Pro veškerý alkohol ale musíte do speciálního obchodu a nebo do hospody/baru/restaurace. Tyhle podniky však podle zákona zavírají ve 2AM, takže je třeba začít pařit včas. Konzumace alkoholu na ulici je samozřejmě pasé.

6)   Záchody. V míse je neustále spousta vody, takže ať už do ní vylučujete cokoliv, hrozně to čvachtá. Záchodky v restauracích jsou navíc většinou v „kovbojském stylu“, mají dost široké škvíry mezi dveřmi a zbytkem kabinky, někdy dokonce tak, že vidíte lidi, kteří čekají ve frontě. A když vidíte vy je, tak oni musí vidět vás, ne?

7)   Tramvaje. Kromě toho, že je místní MHD pekelně drahá (měsíční Metropass stojí přes $100), tak v případě tramvají je i velice pomalá. Streetcars tu totiž nemají vlastní jízdní pruhy, ale vlečou se stejným tempem jako auta v zácpě.

Zdroj: revisitingtoronto.blogspot.com

Chtěla jsem napsat 10 věcí, ale nedokázala jsem je vymyslet. Je to tady prostě skvělý;)

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

6 příspěvků u “Sedm věcí, které mě štvou na Torontu”

  1. holka, tohle je hrozně slabej hejt:D
    hlavně s těma prachama nevyrážejte na floridu nebo do mexika, at nemáte slepenou peněženku:D

  2. Haha, docela pobavilo. Za skoro rok v Anglii mám taky spoustu výhrad, některé dokonce velice podobné… zvlášť mince (ale to si zvyknete) a pak taky ten alkohol a údiv nad tím, kolik prášků si člověk může koupit z regálu v Tescu! 😀

  3. Zuzo, hold jsem hater amater, mam se od Tebe co ucit;)
    Angie, Commonwealth se nezapre;) Ale v Anglii se aspon v supermarketu da koupit pivo, vino…

  4. Tady koupíš v supermarketu veškerej alkohol, ale když tě přepadne chuť pozdě (nebo alkohol dojde), tak máš smůlu.. anebo teda ještě možnost smlouvat s indickými prodejci večerek, což mně většinou vyjde, ale chlapi maj zpravidla smůlu.. 😀

  5. Cože 50centová mince? To tady existuje? Já jsem to za 3 měsíce ještě neviděl ani jednou… Ale chci ji, ty čtvrťáky jsou trochu otravný.

  6. Prý existují, dokonce se stále i razí, ale já ji taky nikdy v ruce neměla…

Povězte nám k tomu něco!