První skutečný Halloween

Halloween jsme překvapivě neslavili žádnými divokými večírky, ale v poklidném, takřka rodinném duchu. Přes den jsem vydlabala dýni, napekla sušenky a muffiny a navečer jsme se s Vojtou přesunuli nahoru k sousedům.  Okolo šesté hodiny začali chodit koledníci.

V naší čtvrti je spousta dětí a náš dům je lákal strašidelnou výzdobou a svítícími Jack-o‘-lanterns. Přišlo jich fakt spousta.  Malá, sotva roční mrňata navlečená do zvířecích overalů v náruči rodičů, ustrašené předškolní děti i stateční školáci.  Mezi kostýmy byl nejpočetněji zastoupen Spiderman a to v klučičí i holčičí verzi, populární byli i hrdinové z Avengers.

Photo by Alex Marshall

Ukázalo se, že Alex je dýňový génius.

Sousedi (nebo spíše sousedky) se pro tuto příležitost proměnily v zombie nevěstu, netopýra a zakrvácenou osobu v županu. My kostýmy neměli, ale Vojta vyfasoval alespoň bílý plášť od krve a já fialovou paruku s čarodějnickou čepicí.  Některé děti z nás měly strach.

Francouzka Virginie koledníkům na výzvu „Trick or treat!“ nabízela cibuli a brambory. Dětičky reagovaly různě. Holčičky se většinou zmateně podívaly na rodiče a pak se prostě pro nějakou zeleninu natáhly. Kluci se tak snadno nedali a dožadovali se ,,candies“. Mísu sladkostí jsme samozřejmě měli také.

Nejoriginálnější kostým („That was my mum’s idea!“)

Vrcholem večera byla návštěva kina. Promítání Rocky Horror Picture Show je jednou z amerických halloweenských tradic. Film začínal v 10:30 a už před desátou byla u kina dlouhá fronta. Spousta diváků měla převleky, většinou dost „slutty“, v převaze byli transvestiti a francouzské pokojské. Kanadské sousedky nám už před tím vysvětlily, jak promítání probíhá – živí herci na pódiu parodují to, co se děje na plátně, publikum má navíc vlastní scénář, který přesně zapadá do toho filmového, a všichni diváci proto hlasitě řvou („Elbow sex!“ apod.) a během některých scén dokonce tančí a házejí přinesené rekvizity (např. rýži během svatby, toasty po hlášce „lets have a toast!).

http://www.youtube.com/watch?v=7XVPd3m6kYQ&feature=related

Je škoda, že v našem kině bylo házení rýže a toastů zakázáno, protože jsem je měla s sebou, ale vzduchem lítaly aspoň karty a lidi svítili baterkami a zapalovači. Hororový filmový muzikál jsem viděla poprvé a byla to legrace. Ještě lepší než film byla ale atmosféra v kině. Sice jsem přes řev diváků občas neslyšela, co říkají postavy, ale celý sál si to narámně užíval. S Vojtou jsme letos byli „virgins“, nezkušení diváci, kteří by měli být viditelně označeni véčkem na obličeji. Doufám, že budeme mít příležitost jít na show znova už jako zástupci zkušeného publika.

PS: Podrobný virgin survival guide najdete třeba tady.

 

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

Povězte nám k tomu něco!