Trocha toho gamblingu

Den v Las Vegas začínáme stylově v Bill’s Gamblin‘ Hall and Saloon lekcí kostek (anglicky Craps). Tahle hra je skvělá v tom, že hráči u stolu vyhrávají společně, takže se neustále povzbuzují a když padne správné číslo, jásají všichni. Pán, který kostky vysvětluje je těžký profík, ale já se stejně za chvíli ztrácím v množství čísel a políček na hracím stole. Vojta však hru pochopil a tak jde hned zkusit štěstí.

Minimální sázka v ošuntělém a zakouřeném casinu u Billa je $5, což je pro začátečníka přijatelnější než $15 v The Mirage. Než nás ale pustí ke stolu, pečlivě zkontrolují věk na našich občankách a porovnají české doklady se vzorem v tlusté knize. Vojtovy přeje štěstí a během pár minut je o $100 bohatší. Rád by hrál dál, ale už ho tahám pryč. Tentokrát je řada na mě. Před odjezdem z Toronta jsem se na internetu naučila hrát Black Jack a chci si to vyzkoušet naostro. I v téhle karetní hře jsou tu minimální sázky $5. Když si přisednu ke stolu, dealer zamíchá všechny karty a jdeme na to. Jsem dost nervózní a začátečnická nejistota ze mě musí přímo čišet, protože dealer mi neustále radí. Neposlouchám ho a vyhrávám. Za chvilku mám vyděláno asi $40 a nervy v kýblu, tak to balím. Žetony směníme u zamřížovaného okénka za zelené bankovky a jdeme jíst.

Restaurace v Las Vegas jsou vyhlášené svými all-you-can-eat bufety. My se rozhodli vyzkoušet Wicked Spoon v hotelu Cosmopolitan. Podnik má hodně dobrá hodnocení a tak není divu, že jsme ve frontě před pokladnou čekali asi tři čtvrtě hodiny a pak ještě další tři čtvrtě hodiny, než nás usadili. V bufetu je všechno od japonského sushi, přes francouzské sýry až po americké fried chicken. Jídlo je rozděleno do malých porcí, takže degustujeme a degustujeme. Mým favoritem jsou ravioli plněné foie gras a pak klasické krevetové koktejly. Těch jsem měla asi šest… ale v každém byly jen dvě krevety.

S nacpanými břichy se chceme zajet podívat ke slavné neonové ceduli „Welcome to Fabulous Las Vegas“, která je od roku 2009 americkou národní památkou. Víc než půl hodiny čekáme na autobus MHD. Ten nás zaveze k hotelu Mandalay Bay, odkud je to ještě asi 15minut pěšky. Cestou míjíme svatební kapli, vůbec první, na kterou jsme ve Vegas narazili.

U cedule stojí ve frontě spousta turistů, kteří se tu chtějí zvěčnit. Stoupneme si trošku bokem a máme foto bez čekání.

Ze zvědavosti jsme nakoukli do několika hotelů: pyramidového Luxoru a luxusního Bellagia. U druhého jmenovaného jsme si počkali na setmění a fontánovou show, která tu běží každých 15 minut.

Večer si Vojta stěžuje, že si ve Vegas vůbec neužil gamblingu. Povzbuzuju ho, ať zkusí ještě hrát. Tentokrát se mu však nedaří a prohrává všechno, co ráno vyhrál. V Mirage se sázkami od $15 je to hned. Čas jít spát, zítra nás čeká cesta autem zpět do LA.

Jo a abych nezapomněla – jak známo, hráči mají v casinech drinky zdarma. Respektive za $1, který se dává jako tip servírce. Ale my nikdy u žádného stolu nevydrželi tak dlouho, abych svůj koktejl dostala, takže smůla.

/To be continued…/

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

Povězte nám k tomu něco!