Konečně zažíváme Kanadu: Bez signálu na cestě do Jasperu

2. května začínáme den evropskou snídaní. Vajíčka, čerstvé ovoce, jogurt… a hlavně výborný chleba z místní německé pekárny, který vypadá a chutná jako český. Když všechny ty dobroty spořádáme, nasedneme do auta a vyrazíme směr Clearwater. V okolí tohohle městečka se totiž nachází Wells Gray Park s několika vodopády.

S Vojtou nejsme zrovna fanoušci dlouhých tůr po horách a tak nám vyhovuje, že se dá všude zajet autem. Navíc ještě nezačala turistická sezóna, takže jsme na parkovišti u vodopádů skoro jediní. Pohodička. Všude jsou opět cedule upozorňující na možnou přítomnost medvědů, ale ani dneska se nám nepoštěstí chlupáče potkat.

Vodopády jsou fajn, voda hučí a v místě, kam dopadá je pořád led.

Chtěli jsme se zajet podívat i ke Clearwater Lake, ale cesta byla zavřená.

Odpoledne se splní deštivá předpověď počasí a tak se vracíme zpět k Maggie a Thomasovi. Cestou se ještě zastavíme v Liquor Storu pro nějaká piva na večer. Vybrali jsme namixovanou bednu letních speciálů Granville Island Brewery, což se později ukázalo jako skvělá volba.

Ještě jsem se zapomněla zmínit, že tu nikde  není mobilní signál. Naši hostitelé mají pouze internet a pevnou linku. Hned po našem příjezdu nám Thomas nadšeně oznamoval, že mají na Google vlastní spot na mapě a když zjistil, že máme smartphony, chtěl, abychom vyzkoušeli načíst QR kód odkazující na jejich web. Když se to povedlo, měl z toho upřímnou dětskou radost. Maggie, která je technicky zdatnější, Vojtu ještě poprosila, jestli by se nemohl podívat, jak vypadá jejich profil v jedné rybářské aplikaci.

Druhý den ráno na nás čeká opět luxusní snídaně, tentokrát s vynikajícími sýry a uzeninami. Když už všechno sbalíme a chystáme se odnést kufry do auta, přiletí se s námi rozloučit náš soused orel.

Na dnešek máme naplánovanou cestu do Jasperu vzdáleného asi 400 km. Času máme dost, takže v klidu zastavujeme na všech view pointech.

Ačkoliv je venku krásných 15°C, spousta jezer je ještě zamrzlá. Vojta je zklamaný, protože se nejvíc těšil na odrazy hor ve vodní hladině.

U Moose Lake máme štěstí – kousek ledu už odtál. Nadšeně to fotíme zatímco okolo projíždí nekonečně dlouhý nákladní vlak. U 20. vagonu mě počítání přestalo bavit.

Konečně před sebou vidíme bílé vršky Skalistých hor.

Mount Robson

Vjíždíme do další kanadské provincie – vítá nás Alberta a Jasper National Park. Za vstup do parku se platí. Protože týdenní vstupné neexistuje, kupujeme roční pas za $140. Snad to bude stát za to.

V Jasperu se rychle ubytujeme v Guest Housu a jdeme se projít po městečku. Svítí sluníčko a místní mají na sobě kraťasy a trička. Na chodníku jsou tu a tam bobky od nějaké zvěře. Ale medvědi sem prý už moc nechodí. Zastavíme se v infocentru pro hromadu letáků a plánujeme, co podnikneme v příštích třech dnech, které máme na okolí Jasperu vyhrazeny.

/To be continued…/

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

Jeden příspěvek u “Konečně zažíváme Kanadu: Bez signálu na cestě do Jasperu”

  1. Ono nakonec toho medvěda potkat by asi byl děsivej zážitek. Raději jenom v zoo. Ale podle popisu příjemní hostitelé, to dycky člověka potěší.

Povězte nám k tomu něco!