Konečně zážíváme Kanadu: Medvěd žere trávu

Jasperské atrakce pro povaleče jsme již vyčerpali, rozhodli jsme se proto v pondělí zajet podívat na ledovec. Cesta autem na Columbia Icefield trvá asi hodinku. Místní specialitou jsou autobusy s obrovskými koly, které vozí turisty do kopce po sněhu a ledu. Vypadá to jako cool zážitek a tak se i přes celkem vysokou cenu ($50/osoba) necháme zlákat.

K ledovcovému autobusu nás nejdřív veze normální autobus. Našimi spolupasažéry jsou důchodci z Texasu na zájezdu a čínská rodina. Asi po sedmi minutách nás řidič předá našemu australskému průvodci Rowenovi. Jeho povídání je velká legrace a to nejen kvůli přízvuku. Babičky a dědečkové se smějí, až jim vypadávají protézy.

Kromě různých zajímavostí o ledovci a 200 let starých zakrslých stromech nám Rowen sdělil, že takových autobusů, ve kterém právě sedíme, je na celém světě jen 23. 22 jich mají na Columbia Icefield a jeden jezdí na Antarktidě. Cesta netrvá déle než pár minut a její nejzajímavější částí je jeden fakt prudký sjezd/výjezd.

Konečná zastávka je na ledovém plácku odkud podle mého názoru není modrý led na vrcholku hory vidět o nic lépe než z vyhlídky u silnice. Těch 100 doláčů jsme mohli investovat líp. Co se dá dělat.

Celkem zklamaní se vracíme zpět do Jasperu. Já řídím a Vojta kouká z okýnka. Najednou zařve:,,Tam něco je! Zastav!“ Poslušně dupnu na brzdu a oba zíráme do porostu stráně jen kousek za krajnicí. Pase se tam černý méďa! Je krásně lesklý, od pasu dolů mokrý a v klidu žere trávu. Vypneme rádio, stáhneme okýnko a Vojta fotí. Ještě opatrně popojedu, abychom chlupáče viděli i zepředu. Medvěd nás ignoruje a spokojeně se cpe. Za chvíli za námi zastaví asi tři další auta a všichni vytahují foťáky. Konečně! Medvědi jsou opravdoví!

Cestou se stavujeme ještě u Athabasca Falls poblíž Jasperu. Mezi skálami jsou dřevěné schody a je to príma místo na procházku.

Po zbytek dne se nedělo nic extra. Protože nám začalo docházet čisté oblečení, vypravila jsem se poprvé v životě do veřejné prádelny. A musím říct, že to bylo celkem fajn. Měli tam internet, moc dobré espresso a vůbec to tam bylo hezké a čisté. Jediné, co mě štvalo, bylo komplikované rozměňování peněz v automatech – bankovku na Toonies, Toonies na Loonies a Loonies na quarters. Při nekonečném cinkání padajících mincí jsem si připadala jako v casinu.

Pokud někdy budete v Jasperu, tak si určitě zajděte na pivo do Jasper Brewing Company (6060 stout je nej!), dobré kafe a pečivo na snídani si dejte v Bear Paw Bakery a vyprat si skočte do prádelny Snow Dome;)

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

Povězte nám k tomu něco!