Konečně zažíváme Kanadu: Transkanadská magistrála

V pátek 10. května vyrážíme ráno na cestu zpět do Vancouveru. Bereme to hodně na pohodu přes hory s jedním přenocováním v městečku Salmon Arm. Venku je nádherně, svítí sluníčko a teplota se přes den vyšplhá až na 30°C. Cesty k přírodním krásám národních parků Yoho a Glacier, u kterých jsme se ještě chtěli zastavit, jsou ale stejně zataraseny. Pořád tam leží spousta sněhu.

Děláme proto alespoň občerstvovací zastávky v městečkách ležících u Trans-Canada Highway. Prvním z nich je Golden. Malé milé centrum projdeme během pár minut. Mají tu nový dřevěný most pro pěší, na který jsou, soudě dle četných ukazatelů, náležitě hrdí.

Mě nejvíce oslovila výborná snídaně ve Whitetooth Mountain bistru.

Následuje o něco větší Revelstoke. I tady jsou domečky jako na divokém západě, všechno je čisté, upravené a kvetou tu spousty tulipánů.

Dáme si kafe ve stylové kavárně a zajdeme do muzea železnice.

Musím říct, že ač k vlakům nemám nijak zvlášť kladný vztah, muzeum mě vážně bavilo. Příběh Canadian Pacific, neboli Kanadské pacifické železnice, je totiž fakt zajímavý. Položit koleje z Vancouveru do Montreálu nebyla žádná sranda, hlavně v horách. Dovezli si na to dělníky z Číny, kteří za nižší než minimální mzdu plnili ty nejnebezpečnější úkoly. Spousta jich umřela. Stavba železnice byla dokončena v roce 1885. Zatímco dnes se tu převáží primárně zboží, dřív představovaly vlaky hlavní osobní dopravní prostředek. A měly i super luxusní první třídu. V kombinaci s výhledem muselo být takové cestování vážně zážitek.

Canadian Pacific kromě kolejí stavěla i vlastní hotely a to na těch nejvýjímečnějších místech. Už jsem se o nich zmiňovala v předchozích postech z naší cesty – jsou to dnešní hotely Fairmont. Lze je rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou rezorty u kanadských přírodních krás ležíích u tratě. Jeden je u Lake Louise, další nad Banffem… Druhou skupinu pak představují hotely v centrech velkých měst (samozřejmě nedaleko nádraží:). Všechny jsou luxusní a připomínají zámky. V torontském hotelu Royal York, který do Fairmont rodiny patří, má prý dokonce královská rodina vlastní apartmá. Nedávno tam nocoval princ Filip.

Ale zpátky k naší cestě. Kolem čtvrté jsme dojeli do Salmon Arm, ubytovali se ve studeném zatuchlém sklepě (nejhorší airbnb ubytování, na které jsme zatím natrefili) a šli se projít do městečka, kde nic moc nebylo. Za zmínku stojí jen velká ptačí rezervace na Shuswap Lake se stovkami kačen.

A poprvé jsme tu museli použít pravý americký parkovací automat. Hodina stojí čtvrťák a každé parkovací místo má vlastní přístroj. Prostě jako ve filmu!

A zítra už nás čeká Vancouver, jupí!

Stihla před odjezdem ukořistit bakalářský titul z marketingové komunikace, který však v Kanadě nikoho moc nezajímá. Jejím zaměřením je hospitality marketing/event management, takže se snaží získat pracovní zkušenosti v této oblasti – hotely jsou jasná volba.

Povězte nám k tomu něco!